Panzer general:

Panzer general je tahová strategie a celá její složitost i krása vychází z toho, že neexistuje ideální jednotka. Bombardér zničí tank, tank zničí flak (protiletadlové dělo) a flak zničí bombardér atd... Vztahy mezi jednotkami jsou tedy složité a je nutno mít vyváženou armádu a brát v ohled i terén a počasí. Těchto pár stránek by mělo pomoci těm, kteří se snaží do této hry proniknout. Tento návod je psán především pro bitvy člověk proti člověku, v závěru je odstavec zabývající se hraním kampaně.

1. Vlastnosti jednotek:

Pohyb: počet polí o které se může jednotka v jednom kole pohnout, záleží však také na terénu a druhu podvozku (pěší, pásový, polopásový, kolový)

Iniciativa: velice důležitá hodnota pro stíhačky a tanky. Spolu se zkušeností rozhoduje o tom, která jednotka v souboji bude střílet první (u tanků je to ekvivalent dostřelu, u stíhaček to souvisí spíše s obratností). Podrobnějí viz. První výstřel.

Lehký útok (soft attack): používá se při útoku na lehké (nepancéřované) cíle,

Těžký útok (hard attack): používá se při útoku na těžké (pancéřované) cíle,

Námořní útok (naval attack): používá se při útoku na lodě

Vzdušný útok (air attack): používá se při útoku na letadla

Pozemní obrana (ground defense): obrana proti útokům pozemních jednotek,

Vzdušná obrana (air defense): obrana proti útokům letadel,

Pancéřování (close defense): Při obraně i útoku v těžkém terénu (město, hory, lesy) je tato hodnota používána proti střelbě pěchoty (jedinou výjimkou je, pokud v souboji 2 pěchot obránce využije tvrdou obranu, potom útočící pěchota střílí proti pozemní obraně bránící pěchoty). V jiném terénu je používána pouze pěchotou, která používá tvrdou obranu. Tato hodnota je výrazně nižší než pozemní obrana!!!

ASW defense: používaná proti střelbě ponorek

Pokud jsou čísla na útok v závorce, znamená to, že jednotka nemůže sama aktivně útočit, ale střílí pouze, pokud se brání (např. flak 88 mm proti pozemním jednotkám).

2. Základní strategie:

Toto je pokus o návod jak hrát útočníka a obránce + pár dalších základních rad. Vězte však, že každá mapa je trochu jiná a záleží poměrně hodně na konkrétní situaci Např. někdy je spousta tahů a malá mapa, avšak vyrovnané síly. Jinde zas má útočník velkou převahu, ale je velká mapa a málo tahů.

Útočník:

Útočník je nucen v určitém časovém limitu dobýt strategické cíle (záleží na konkrétních podmínkách bitvy, jestli všechny, jeden konkrétní atd.). Za tímto účelem by měl mít vyváženou a vysoce mobilní armádu. Měl by se snažit získat za každou cenu vzdušnou převahu. Do své armády by měl dokupovat zejména ofenzivní a vysoce mobilní (s dobrou pohyblivostí a alespoň průměrnou zásobou paliva) jednotky - tanky, děla, letadla, samohybná PTK. Pouze výjimečně využije zbraně jako flak, tažená PTK. Pomocí děl, str. a taktických (pozor na flaky) bombardérů se snaží oslabit nepřátelská uskupení. Po odstranění nepř. houfnic pak můžou práci dokončit tanky a v těžším terénu pěchoty. Asi nejspolehlivější způsob, jak zničit dobrou obranu, je dobrá dělostřelecká příprava oslabující 1. linii protivníka, str. bombardéry rozprašující buď jednotky v 1. linii (je pak šance na jejich kapitulaci) nebo krycí houfnice, taktické bombardéry použité mimo dosah flaků a následný nájezd těmi nejlepšími tanky.

Riskovat a útočit se ztrátami nebo hrát opatrně? Názory na to se mezi generály různí. Osobně mám však za to, že na počátku bitvy je lepší být důrazný ale opatrný (neútočit tanky zbytečně na pěchotu ve městě, nezkoušet jestli si vycvičená štuka poradí s nezkušeným flakem, ztracený tank či štuka může v dalších fázích bitvy zatraceně chybět) – přirovnal bych to ke skalpelu v ruce dobrého chirurga. Pokud zbývá pár kol do konce bitvy a poslední strategické cíle jsou na dohled, není na co šetřit jednotky a na bojišti musí znít jediný povel –vpřed!!! – přirovnal bych to k řezníkovi se sekyrou.

Obránce:

Tradiční obranná formace vypadá asi takhle:

1. linie - PTK a pěchota (záleží na možnostech a terénu),
2. linie - dělostřelectvo (vždy alespoň dvě houfnice vedle sebe kvůli vzájemnému krytí),
3. linie – flaky (vždy alespoň dva flaky vedle sebe kvůli vzájemnému krytí),
4. linie – tankové zálohy připravené k vystřídání jednotek v první linii a k případným protiútokům,

Pokud bráníme určitý specifický bod (strategický cíl atd.) doporučuji obranu trošku předsunout, neboť někdy útočník zkusí obránce přestřílet děly (na dostřel 1 houfnice obránce dá útočník 3 útočící houfnice – obránce si pak musí vystřelit, poškodit nepřátelskou houfnici, bránící houfnici + celou obranu pak o 1 pole stáhnout, jinak by mu hrozilo zničení bránící houfnice v příštím tahu.

Tato formace nemusí být však dogma, záleží hodně na terénu. Obránce by měl maximálně využívat řek, zákopů, měst, hor, tvrdé pouště a proláklin.

Jak je vidět z předchozího, svou prestiž by měl obránce věnovat především do defenzivních a víceúčelových jednotek (flak, PTK, dělostřelectvo, pěchota) a preferovat vysokou obranu před pohyblivostí.

Diverze:

Velmi častý způsob, jak urychlit vítězství, či zvrátit už prohranou bitvu. Lze obsadit přímo strategický cíl, nebo aspoň obyčejné město k získání prestiže a otevření druhé fronty.

Diverzují všichni – obránce zpravidla ke konci bitvy, když se vojska útočníka příliš vzdálí od svých výchozích prostorů, útočník zpravidla na počátku na dosud nebráněné cíle v hlubokém týlu obránce. Asi nejdůležitějšími elementy k úspěšnosti diverze jsou utajení a překvapení.

Ideální diverzní jednotkou jsou parašutisté. Vyskočí 2 nebo 3 pole vedle nepřátelského města (obránce je nevidí) a v příštím tahu město zaberou nebo se postaví vedle něj (obránce nemůže ve městě dokupovat jednotky). Pokud je očekáván v místě vysazení odpor, je dobré použít více parašutistů najednou, případně jim poskytnou vzdušnou či námořní palebnou podporu.

Dalším způsobem je vzdušný transport s obyčejnou pěchotou či PTK. Jednotka se totiž může vyložit na jakékoli (i nepřátelské) prázdné letiště, avšak pouze před pohybem. Úspěšně to lze udělat zejména, pokud nepřítel nemá nablízku žádné jednotky a vedle letiště se nenachází město, aby mohl dokoupit jednotku na letiště (zřídkakdy), anebo je nepřítel slepý a nevšimne si.

Pro diverze mohou být použity také námořní transporty, zapomenuté jednotky.

Pokud má nepřítel v týlu hodně neobsazených měst, vyplatí se po úspěšné diverzi nakoupit ty nejlevnější pohyblivé jednotky (Pz Ia, průzkumáky) a rozeslat je na všechny strany.

Antidiverze:

Zpravidla nejsou prostředky na pokrytí všech měst, a proto je nutné si na počátku bitvy dobře prohlédnout mapu a položit si následující otázky:

1. Ztráta kterých měst je pro mě fatální (vždy všechny strategické cíle + některá další města)?
2. Kam bych diverzoval, kdybych byl na místě soupeře?
3. V kolikátém tahu lze diverzi očekávat?

Po vyhodnocení těchto faktorů lze přistoupit k vybudování antidiverzní obrany. Asi nejlepší je dobře zakopaná pěchota. Spíše k ničemu jsou PTK (prohrávají souboje s dobře vycvičenými parašutisty).

Za Němce lze na počátku války použít dvojici tanků Pz Ia (každý stojí 12 prestiže). Parašutisti sice v souboji jeden na jednoho PzIa porazí, ale pokud se s Pz Ia rotuje (1 bojuje, 2. doplňuje sílu), tak parašutistům brzy dojde munice. Další výhodou Pz Ia je dohled o 3.

V průběhu bitvy je nutné si vždy na počátku každého tahu zkontrolovat strategickou mapu (přepnout si na vzdušné i pozemní jednotky), jestli se někde nevysadili parašutisté, či nad některým letištěm nevisí vzdušný transport a jestli „nezhaslo“ některé dosud vlastněné město (pokud nepřítel obsadí město a vy nemáte nic v okolí, potom jeho jednotku neuvidíte, ale poznáte to tak, že město kolem sebe už nemá zónu dohledu).

Plánování:

Panzer general je strategická hra a tak trochu připomíná šachy. Musíte vidět o jeden tah dále než soupeř. Velice důležitý je a nejvíce času zabere první tah. Útočník i obránce by si v něm měli umět představit vývoj bitvy. Měli by si položit otázky: Kudy budu útočit? Kam postavím hlavní obranná uskupení? Jaké udělám diverze? Jak se budu bránit diverzím? Které jednotky pro tohle všechno budu potřebovat a nakupovat? Pokud na bitvě obzvlášť záleží, je dobré prostudovat si pár reportů z turnajových bitev na stránkách „hartmann.valka.cz/panzergeneral“.

Na počátku každého dalšího tahu nezačít zběsile tahat jednotkami, ale uvědomit si rozdíly mezi pozicí, kterou vidíme a pozicí, kterou jsme soupeři naposledy odesílali. Zkontrolovat strategickou mapu kvůli diverzím. Použitím průzkumáků odhalit co nejvíce z mapy a na chvíli počkat a zamyslet se. Poté potrápit svou abstraktní představivost ve stylu – když tuhle jednotku dám tam a tam, uvolní se mi místo tady, tam můžu dát zas tuhle jednotku atd. Následně pak odehrát jednotkami.

Průzkum:

K průzkumu se hodí následující jednotky: průzkumáky, Pz Ia, Bf 110 (vidí o 5), stíhačky a vzdušné transporty (s těmi vždy nepřátelskou obranu pouze přelítáváme, aby nám nezůstaly viset nad flakem).

Špatně zjistitelné jsou ponorky. Pokud není ponorka na poli sousedícím s nepřátelskou jednotkou, je šance na její spatření 50%.

Rozpouštění jednotek:

Zní to zvláštně, ale vyskytnou se i situace, kdy je vhodné vlastní jednotky rozpouštět. Je to buď z důvodu:

1. nedostatku slotů,
2. zamezení přibývání prestiže nepříteli (dostává cca 10-20 % z ceny zničené jednotky)

Zejména druhý důvod bývá velmi častý. Doopravdy nemá smysl vlastní oblkíčenou jednotku o síle 1 nebo 2 se snažit udržet a lepší je ji rozpustit.

Klasický modelový příklad se stal ve Stalingradu:

Hrál jsem za osu, která zde útočí. Na počátku jsem vyplýtval veškerou svojí prestiž a bohužel po jisté době se na tancích Kv 1/42 zastavil můj postup. Ale od 9. tahu mohou Němci stavět Tygry, kteří jsou natolik silní, že dokáží sami o sobě otočit vývoj bitvy. Tak jsem doufal, že prestiž na tygry získám z leteckých soubojů. V jednom takovém souboji jsem za využití zóny kontroly obklíčil 4 nepřátelská letadla tak aby nemohla utéct a těšil se, že je v příštím tahu sestřelím a dostanu za ně cca 150 prestiže. Nepřítel však všechna 4 obklíčená letadla rozpustil, v dalších tazích pak rozpustil další 2 letadla a mě se pak nepodařilo ušetřit na tygry, obnovit postup a byla z toho potupná porážka.

3. Výklad některých pojmů:

Doplňování síly, paliva a munice:

Pozemní jednotky:

Pokud je zvoleno doplnit sílu – doplní se síla na 10, palivo a munice o polovinu (při lichém počtu se zaokrouhluje dolů – jednotka s max 3 výstřely doplňuje 1 munici. Tento způsob stojí prestiž.

Pokud je zvoleno doplnit munici – doplní se palivo a munice o polovinu zaokrouhlenou nahoru (jednotka s max 3 výstřely doplňuje o 2). Z toho plyne, že jednotky se 3 výstřely by měly být doplňovány tímto způsobem. Tento způsob nestojí žádnou prestiž.

Při doplňování síly můžeme buď doplnit nováčky (nově příchozí síla má zkušenost 0, je to velice levné, ale snižuje se zkušenost jednotky), anebo doplnit veterány (zkušenost jednotky se přitom nemění, každá jednotka stojí původní cenu sníženou o 1/6, tj. pokud doplňuji Bf 109 F o síle 6 (nový stojí 360 prestiže) - doplňuji 4 síly, použije se cena snížená o 1/6 (tj. 300) dělená 10 a násobená 4 – celkem 120 prestiže). Jestli volit doplnění veterány nebo nováčky záleží na momentální finanční situaci, druhu jednotky (viz odstavec o zkušenosti) a současné úrovni zkušenosti jednotky (čím vyšší zkušenost jednotka v současné době má, tím více jí ztratí, pokud ji doplníme nováčky).

Je lepší poškozenou jednotku stáhnout (oprava je levnější než nákup nové jednotky, udrží se stávající zkušenost jednotky a nepřítel nedostane prestiž za zničení jednotky), než si ji nechat zničit a koupit novou.

Na doplňování munice může být za určitých okolností použit Hartmannův trik. Ten však může být prozrazen pouze samotným Hartmannem osobně na Panzer treffungu.

Pokud je jednotka v poušti a je zvoleno doplňování munice, doplní se jen 1 výstřel a asi 10% paliva. Pokud je zvoleno doplnění síly, doplní se 1 síla a 50% munice a paliva!!!

Pokud prší nebo sněží, tak se při použití doplnění munice se palivo a munice doplní pouze o 1/3. Při použití doplnění síly se palivo a munice doplní jako za suchého počasí (tj. o ½).

Pokud jsou jednotky v kontaktu s nepřátelskými jednotkami, lze zvolit pouze doplnění síly.

Při kontaktu s 1 nepřátelskou jednotkou se doplní síla na 7 – 9 (podle počátečního stavu) a doplní se taky (i když méně než o polovinu) palivo a munice!!!

Při kontaktu se 2 nepřátelskými jednotkami se do cílového počtu 6 doplní 2 síly, potom už jen po 1. Velmi málo, ale přece se doplní palivo a munice!!!

Trošku výjimkou z doplňování paliva a munice je jednotka ve městě. Zde je doplňovaná jednotka zvýhodněna a může doplnit, i když je v kontaktu se 1 či 2 nepř. jednotkami, ale výše doplnění je nižší než obvykle (záleží na počtu nepř. jednotek v kontaktu).

Pokud jednotce dojde palivo, má výrazně sníženou obranu i útok.

Lodě:

není možnost je nakupovat. Palivo a munici doplňují pouze v přístavech (automaticky – podobně jako letadla). Sílu doplňují také pouze v přístavech, ale pouze v tempu 1 síla za 1 tah u těžkých lodí a 2 síly za 1 tah u ponorek a torpédoborců.

Letadla:

Doplňování síly jako u pozemních jednotek, jen letadlo musí být přímo na letišti. K doplnění paliva stačí dát letadlo na konci kola na vlastní letiště nebo sousední pole, a ono se doplní automaticky. Pokud letadlo na konci tahu doletí nad letiště a má palivo na hodnotě 0, tak to přežije a příští tah je opět bojeschopné.

Pozor na to, že letoun spotřebovává palivo, i když s ním hráč nepohne. Je to polovina maximálního pohybu, zaokrouhluje se dolů (při 14 pohybech min. 7 jednotek paliva za tah, při 13 a 12 pohybech min. 6 jednotek paliva za tah atd.).

Rozprašování, ústup, kapitulace:

Jednotka v boji střelbou nepřátelské jednotky nejen ničí, ale i rozprašuje. Rozprášená jednotka nemůže opětovat palbu. Tzn. pokud spolu bojují Fw 190 a Spitfire (oba o síle 10), Fw 190 střílí první a zničí 5 Spitfirů a 4 rozpráší, palbu opětuje pouhý 1 Spitfir. Rozprášení se však počítá pouze pro jeden konkrétní souboj, pouze rozprášení způsobené str. bombardéry vydrží po celé kolo.

Pokud jsou všechny nepřátelské jednotky zničeny nebo rozprášeny, jednotka ustupuje.

Pokud je celá jednotka rozprášena nebo zničena, ale nemůže ustoupit (nemá kam z důvodu obklíčení, je nepohyblivá – bez paliva, bunkr), kapituluje.

Jednotka však neustupuje ani nekapituluje po střelbě dělostřelectva. Neustupují ani nekapitulují letadla.

Zkušenost:

Zkušenost zvyšuje obranu, útok, šanci zaútočit jako první v souboji a šanci na tvrdou obranu. Důležitá je zejména u jednotek, kde rozhoduje o prvním výstřelu – tj. u stíhaček, tankových soubojů a bojů v těžkém terénu, u ostatních jednotek (dělostřelectvo, flaky) ji taky nelze podceňovat, ale přeci jenom je její význam nižší.

Počítá se od 0 do 599. Avšak pro výsledky bitev je rozčleněna do 6 úrovní.

• 0 – 99 – úroveň 0
• 100 – 199 úroveň 1
• 200 – 299 úroveň 2
• atd.

Tj. jednotka o zkušenosti 99 se bude v bitvě chovat úplně stejně jako jednotka o zkušenosti 0.

Zkušenost nově nakoupených jednotek:

Při jakékoliv hře proti počítači při nastavení všeho na "0" jsou nově nakoupené jednotky vždy bez zkušenosti.

Při hře dvou hráčů proti sobě (je jedno, zda jde o normální hru, hru po mejlu nebo hru kampaně po mejlu) při nastavení všeho na "0" je zkušenost nově nakoupených jednotek dané strany určena zaokrouhlením průměné zkušenosti ze všech počátečně rozmístěných jednotek dané strany. Detailně pro každou bitvu je uvedena v tabulce bitev.

První výstřel:

O určení prvního výstřelu rozhoduje iniciativa, zkušenost a zakopání. Na rovném terénu a ve vzduchu má přednost iniciativa (dosažení první hvězdičky zkušenosti dává bonus na úrovni 1 iniciativy, třetí za 2 a páté za 3), v těžkém terénu (město, hory, lesy) a v bažině je důležitější zkušenost a zakopání.

Výjimkou z těchto pravidel jsou ponorky, těžké lodě (jako první střílí vždy útočník), a pokud PTK útočí na tank nebo průzkumák (jako první vždy střílí tank či průzkumák, ale i zde je možno najít výjimku :-)). Velkou roli hraje také náhoda, neboť počítač jednotkám před každým soubojem náhodně přičítá bonus 1 – 3 na šanci střílet první.

Pokud dojde k tvrdé obraně (pozemní jednotky), útoku ze slunce (letadla) nebo překvapivému kontaktu (lodě) je hodnota iniciativy útočící jednotky 0.

Pro pokročilé:

Rozhodující pro to, která jednotka vystřelí jako první je tzv. efektivní iniciativa.

• EI = VI nebo ITO (bere se nižší hodnota) + B + K
• EI - efektivní iniciativa
• VI - vlastní iniciativa
• ITO - iniciativa vztažená k terénu obránce - pro útočící i bránící stranu
• B - bonus za zkušenost
• K - "hod kostkou" - náhodné číslo od 1 do 3

Jednotka s vyšší iniciativou střílí jako první, při rovnosti střílí obě zároveň.

Iniciativa vztažená k terénu obránce:

• město 1
• les, bocage, opevnění 3
• bažina 4
• kopce, přístav 5
• hory 8
• ostatní 99

bonus za zkušenost:

• bez hvězdy 0
• 1-2 * 1
• 3-4* 2
• 5* 3

Výjimky:

Při útoku PTK na tank či průzkumnou jednotku je útočníkova iniciativa vztažená k terénu obránce nastavena na 0 a obráncova na 99.

Útočníkova ITO je nastavena na 0 při rugged defense, útoku ze slunce nebo překvapivém kontaktu.

Pokud vzdušná jednotka napadne PLD obranu, útočníkova iniciativa je stejná, jako obráncova.

Příklad 1.

Útok ** PTK (88mm flak) na * tank (KV-2) ve městě.

KV-2:
VI= 5, ale kvůli výjimce 99
ITO= 1
VI je větší než ITO, platí tedy ITO
B= 1
K=1,2,3(P=1/3)
EI=1+1+(1 až 3)=3 až 5

PTK 88:
VI=11, ale kvůli výjimce 0
ITO=1
VI je menší než ITO, platí tedy VI
B=1
K=1,2,3(P=1/3)
EI= 0+1+(1 až 3)=2 až 4

2-3 tank
2-4 tank
2-5 tank
3-3 zároveň
3-4 tank
3-5 tank
4-3 PTK
4-4 zároveň
4-5 tank

Závěr: V 6 případech z 9 bude jako první střílet tank, ve 2 bude střelba probíhat zároveň a v 1 vystřelí první PTK

Zóna kontroly:

Všechny pole sousedící s jednotkou vytvářejí zónu kontroly. Jednotka, která se při svém pohybu dostane na pole v zóně kontroly nepřátelské jednotky, na tomto poli končí svůj pohyb. Této vlastnosti se využívá zejména, pokud chceme někomu zamezit ústup a ve vzdušných soubojích.

Pohyb jednotky, překvapivý útok:

Každá jednotka má určitý počet pohybů za kolo. Ne každé pole stojí stejný počet pohybů – záleží na terénu, typu podvozku a počasí. Když se klikne na dosud netaženou jednotku, políčka na která se může pohnout, jsou vysvícená. Když potom dáme kurzor nad některé z těch polí, ukáže se, kolik pohybů je potřeba k tomu, aby se jednotka dostala na toto pole. Každý pohyb stojí 1 palivo kromě sněhu, tam pozemní jednotky spotřebovávají 2 paliva na 1 pohyb.

Vstoupením do řeky a do hor pozemní jednotka ukončuje svůj pohyb v daném kole. U řeky jsou výjimkami mosty (buď pevné, nebo když dáme do řeky ženisty) a led (řeka je normální rovinou, když je zakrytá ledem).

Pokud se jednotka pohybem dostane do zóny kontroly dosud neviděné nepřátelské jednotky, je její pohyb ukončen. Pokud stojí neviděná jednotka přímo v cestě pohybu útočící jednotky, dojde k překvapivému útoku (ne vždy – záleží na typu jednotek), a bránící jednotka má v souboji výraznou výhodu, neboť použije tvrdou obranu (pozemní jednotky), útok ze slunce (letadla) nebo překvapivý kontakt (lodě). Útočící jednotka má v tomto případě iniciativu 0. U letadel viz. překvapivá setkání letadel.

Překvapivá setkání letadel

K vyhnutí překvapivému útoku je dobré dát si pozor, aby se člověk nepohyboval po dosud neprozkoumaných polích. Nebezpečné není jen ukončení pohybu na neprozkoumaném poli, ale i pokud se mezi výchozím místem a cílovým místem (stává se zejména u letadel) nachází nějaké neprozkoumané pole. Trasy mezi dvěmi poli vybírá totiž počítač a ne vždy vybere tu nejlepší (zpravidla hýbe jednotkou nejprve nahoru či dolů a teprve poté do strany, ale není to tak vždy).

Zakopání:

Je to vlastnost jednotky, přidává bonus k obraně jednotky a zvyšuje šanci na tvrdou obranu. Zakopání si zvyšuje automaticky jednotka, která se nehýbe. V různých terénech se jednotky zakopávají různou rychlostí. Každý terén má také základní úroveň zakopání, tj. hodnotu úroveň zakopání, kterou získá pěchota ihned potom, co se do tohoto terénu pohne viz. terény.Tank má maximální úroveň zakopání 2. Každým útokem se zakopání jednotky snižuje o 1.

Tvrdá obrana:

Tvrdá obrana je používána buď při překvapivém kontaktu (vždy), anebo při útoku na zakopanou jednotku (náhodně).

Při tvrdé obraně útočící jednotka zpravidla velice špatně dopadne.

Šance na použití náhodné tvrdé obrany zvyšují úroveň zakopání a rozdíl mezi zkušenostmi jednotek (bránící jednotka musí mít větší zkušenost než útočící). Tvrdá obrana nemůže být použita proti ženistům a pionýrům, neboť tito nerespektují zakopání nepřítele.

Pro pokročilé: vzorec na výpočet pravděpodobnosti tvrdé obrany

šance na TO = stupeň zakopání x procento zkušeností x procento zakopání x 5%

procento zkušeností = (úroveň obráncovy zkušenosti = počet hvězdiček +2) / (úroveň útočníkovy zkušenosti +2)

procento zakopání = (obráncův stupeň zakopání+1)/(útočníkův stupeň zakopání+1)

kde pěchota má stupeň zakopání 3, tanky, PTK a bunkry 1, vše ostatní 2

Př.1: Takže máme pěchotu ve městě, má zkušenost 2*, je zakopaná na 9. Útočím tankem, který má zkušenost 0*. Dostanu přes tlamu? :-)

procento zakopání: (3+1)/(1+1)= 2
procento zkušeností: (2+2)/(0+2)= 4/2= 2
stupeň zakopání: 9
2 x 2 x 9 x 5% = 180%

Př.2: Ve městě je pěchota zakopaná na 3 se zkušeností 1*. Útočím pěchotou, která má zkušenost 3* a není to ani jednotka ženistů, ani pionýrů, kteří ignorují tvrdou obranu a zakopání protivníka.

procento zakopání: (3+1)/(3+1)=1
procento zkušeností: (1+2)/(3+2)= 3/5 =0,60
stupeň zakopání: 3
1 x 0,6 x 3 x 5% = 9%

xls tabulku na výpočet šance na TO možno stáhnout na: http://fotogalerie3.webpark.cz/pgmanual/

Prestiž:

Jednotky se nakupují za prestiž. Část se jí dostane do začátku a pak se získává:

1. ze zničených a poškozených jednotek - cca 10-20% ceny poškozené jednotky, proto je někdy lepší obklíčené jednotky rozpustit, aby za jejich zničení nedostal protivník prestiž,
2. obsazením měst a letišť – obyčejné cíle za 40 prestiže, strategické za 80,
3. obránce dostává každé kolo přesně tolik prestiže, kolik má slotů (viz. Tabulka bitev), nejméně však 20 za tah, výjimkou jsou Budapešť a Torch (PG), Dunkerque (CZ kampaň), Kasserine a Anzio (AGPG), kde nedostává obránce za tah nic a Market Garden, kde obránce nedostává nic od 13. tahu
4. v některých bitvách jsou speciální dotace:
5. PG – Ardeny (5000 prestiže v tazích 5, 14, 23 a 32), Kursk (2000 prestiže každé 5. kolo)
6. AGPG – Cobra (300 prestiže v tazích 5, 14, 23 a 32), Stalingrad (300 prestiže každé 5. kolo)
7. CZKAMPAŇ – Tobrúk (300 prestiže každé 5. kolo)

Nakupování jednotek:

Pozemní jednotky se nakupují ve městech, letadla na letištích, lodě nelze nakupovat. Nakupování lze soupeři zablokovat tak, že postavíme vlastní pozemní jednotku vedle jeho města, respektive letiště. Blokovat nelze lodí a letadly.

Podmínky vítězství:

Políčka, která blikají, jsou strategické cíle. Úkolem útočníka je dobýt určitý počet strategických cílů. Záleží na podmínkách konkrétní bitvy – seznam bitev s úkoly a počtem tahů je uveden níže. Pokud tyto cíle dobude určitý čas před limitem (zpravidla během 2/3 svých tahů), jedná se o velké vítězství, pokud později, ale stále před limitem jedná se o menší vítězství. Kromě dobytí strategických cílů bitva také skončí v momentě, kdy jedna ze stran ztratí všechny své jednotky. Pokud útočník nesplní svůj úkol, vítězí obránce.

Při hře proti člověku v turnaji podle pravidel užívaných hráči z klubu Panzer General na serveru www.lopuch.cz se rozlišují jen vítězství a porážka a útočník musí dobýt všechny strategické cíle.

Seznam podmínek vítězství hráče osy pro hru proti počítači je uveden v tabulce bitev.

Tabulka bitev:

1. Podmínky vítězství hráče osy: při hře proti počítači + (dotace prestiže do další bitvy v kampani)
2. Počet slotů
3. Zkušenost nově nakoupených jednotek
4. * značí, že pro bitvu platí speciální pravidla dotace, viz Prestiž.

Výpočet výsledku souboje:

Pro pokročilé:

1. Stanovení stupně útoku útočníka a obránce

SU = ZU + DSU

• SU - stupeň útoku
• ZU - základní útok (dle typu cíle - vzdušný, pozemní lehký, pozemní těžký či námořní)
• DSU - doplněk stupně útoku

Doplněk stupně útoku (DSU):

• za každou hvězdu zkušenosti: +1
• cíl v řece: +4
• tvrdá obrana: +4

2. Stanovení stupně obrany útočníka a obránce

SO = ZO + DSO

• SO - stupeň obrany
• ZO - základní obrana (dle typu útočící jednotky - vzdušná, pozemní, případně pancéřování, viz. Parametry jednotky-vysvětlení)
• DOS - Doplněk stupně obrany:
  • za každou hvězdu zkušenosti: +1
  • střílející jednotka v řece: +4
  • tvrdá obrana: +4
  • stupeň zakopání - proti pionýrům či ženistům: 0
  • stupeň zakopání - proti pěchotě: +1/2 za každou úroveň
  • stupeň zakopání - proti ostatním jednotkám: +1 za každou úroveň
  • pozemní proti námořní jednotce: +8
  • útok přes 1 a více polí při sněžení a dešti: +3
  • bránící jednotka je kryta dělostřelectvem: +3
  • pěchota proti PTK: +2

3. Stanovení ztrát jednotky

Nejdříve se vypočte šance na tvrdou obranu.
Potom se vypočte, která jednotka bude mít první výstřel.

Dojde k souboji - buď střílí jedna jednotka či obě zároveň. Jednotka, která střílí jako druhá, při vlastním výstřelu nemůže využít síly, které byly v tomto souboji zničeny a rozprášeny.

Jak se stanoví počet ztrát a rozprášených jednotek?

Důležitá je síla jednotky. Výpočet probíhá tak, že každá jedna síla střílející jednotky jednotky střílí na jednu sílu obránce. Pro každý tento souboj se počítá hodnota ztrát Z:

Z = K + DZ

• K - hod 20 stranou kostkou - 1-20
• DZ - doplněk ztrát

Doplněk ztrát se počítá jako rozdíl mezi stupněm útoku útočníka a stupněm obrany obránce, je-li tento rozdíl menší, nebo roven 4. Je-li vyšší, pak se použije hodnota vypočtená podle vzorce DZ = 4 + 2/5x(SU-SO-4), zaokrouhleno dolů.

Takto vypočtená hodnota Z se pak vyhodnotí následovně:

Pro dělostřelectvo, strategické bombardéry, pevnosti, torpédoborce, těžké loďstvo jako střílející jednotku platí:

• Z > než 19 - jednotka je zničena
• Z je mezi 11 až 18 - jednotka je rozprášena
• Z je mezi 1 a 10 - výstřel minul cíl

Pro ostatní jednotky jako střílející platí:

• Z > než 13 - jednotka je zničena
• Z je mezi 11-12 - jednotka je rozprášena
• Z je mezi 1-10 - výstřel minul cíl

4. Předpokládané ztráty

Počítají se tímto způsobem, tj. z výpočtu náhodných čísel. Při výpočtu, kdo bude mít první výstřel, kde se projevuje též náhodné číslo, se však počítá s tím, že tato náhoda bude eliminována, takže se náhodná čísla pro obránce i útočníka rovnají. To však neznamená, že se vždy počítá se současným výstřelem! viz. První výstřel

xls tabulku na výpočet výsledku souboje možno stáhnout na: http://fotogalerie3.webpark.cz/pgmanual/

4. Terény:

Původním zakopáním je myšlena hodnota zakopání, kterou získá jednotka okamžitě potom, co se tam přemístí.

Rovina:

• původní zakopání: 0
• lehký terén
• ideální pro použití obrněné techniky

Poušť:

• původní zakopání: 0
• lehký terén

Pohyb všeho kromě pásů je výrazně omezen. Palivo a munice se na poušti doplňují v nižší míře než jinde (jen 1 výstřel), ale lze to obejít přes doplňování síly. Pro pouštní obchvat je tedy nejvhodnější skupina mírně poškozených pásových vozidel.

Tvrdá poušť, proláklina:

neprůchozí terén, nemůže jím projít ani pěchota pěšky

Řeka:

• původní zakopání: 0

Jednotka stojící v řece je velmi zranitelná, má sníženou obranu i útok, dokonce houfnice a flaky střílející z řeky mají snížený útok. Každá jednotka vstoupením do hor vyčerpá veškerý svůj pohyb.

A proto se dá řeka přejít jen 3 způsoby:

1. přes most
2. pokud dáme do řeky ženisty, začne se políčko na kterém jsou, chovat, jako by to byl most,
3. mimo most: ale v 1. kole je nutno dojet na políčko vedle řeky, ve 2. kole vlézt do řeky a ve 3. kole vylézt z řeky,

Z uvedeného je patrné, že řeka je nejlepší přirozenou obrannou linií.

Bažina:

• původní zakopání: 0
• lehký terén
• Obtížně průchozí terén. Pro útočníka je nejlepší se bažině vyhnout.
• Nelze v ní použít houfnici (tj. nelze ji zde vyložit z transportu).

Kopce:

• původní zakopání: 1
• střední terén
• V tomto terénu lze bránit lépe než na rovině, ale stále zde převažuje palebná síla tanků.

Les:

• původní zakopání: 2
• těžký terén
• Terén ideální pro použití pěchoty, neboť ta střílí proti pancéřování nepřítele.

Hory:

• původní zakopání: 2
• těžký terén
• Terén ideální pro použití pěchoty, neboť ta střílí proti pancéřování nepřítele. Každá jednotka vstoupením do hor vyčerpá veškerý svůj pohyb.

Město:

• původní zakopání: 3
• těžký terén
• Terén ideální pro použití pěchoty, neboť ta střílí proti pancéřování nepřítele.

Opevnění:

• původní zakopání: 4

Tento terén poskytuje výborný obranný bonus jakékoli jednotce která se v něm nachází. Trošku zbytečné je použití tanků, neboť jejich maximální úroveň zakopání je 2.

Upozorňuji, že pěchota v těžkém terénu střílí proti pancéřování nepřítele při útoku i při obraně, tj. nikdy nebránit město, les, hory tankem, pokud není kryt dělostřelectvem.

Letecké útoky (oproti dělostřeleckým) jsou dalece více závislé na terénu, zakopání a počasí. Zejména u letadel s nižším útokem proti zemi (stíhačky, stíhací bombardéry) je to výrazný rozdíl. Pokud se útočí proti dobře zakopané jednotce, je dobré nejdříve útočit houfnicí (odkope ji) a pak teprve letadlem.

5. Počasí:

Každý tah je k dispozici předpověď počasí na příští tah. Tato předpověď (podobně jako současní meterologové) však zdaleka ne vždy musí pravdivá.

Počasí se může změnit vždy na počátku každého tahu toho hráče, který bitvu začínal, to mu dává jisté výhody:

Například v počasí ve kterém letadla nebojují má začínající hráč tyto možnosti:

1. Vyrazit s letadlem na průzkum třeba i nad flaky.
2. Obklíčit někde nepřátelská letadla a mezitím pod ně přisunout flak (to můžou udělat oba hráči).
3. Dát bombardéry nad nepřátelské pozemní jednotky 2 pole od nepřátelských flaků (normálně by to nešlo, neboť by flak jednotku sice nekryl, ale ve vlastním tahu by potom bombardér sestřelil, takhle může bombardér na místě počkat až do doby, než se vyčasí, pak zbombardovat jednotku a v klidu odletět).

Jasno a sucho:

základní stav

Zamračeno:

snížená viditelnost letadel (ze 2 a 3 na 1, ze 4 a 5 na 2), střední bonus pozemních jednotek proti útokům letadel

Déšť:

flaky a letadla nemohou útočit, snížená viditelnost (letadla na 1, pozemní jednotky ze 2 a 3 na 1, ze 4 a 5 na 2). Při zvolení doplnění munice si jednotky palivo a munici doplňují pouze sníženě (o 1/3). Bonus proti útokům dělostřelectva.

Sněžení:

flaky a letadla nemohou útočit, snížená viditelnost (letadla na 1, pozemní jednotky ze 2 a 3 na 1, ze 4 a 5 na 2). Při zvolení doplnění munice si jednotky palivo a munici doplňují pouze sníženě (o 1/3). Bonus proti útokům dělostřelectva. Hartmann tvrdí, že šance na sněžení záleží na datu a oblasti boje (nesněží ve středomoří a Africe). Zatím nejčasnější zjištěné sněžení je 8. října a nejpozdější je 24. března.

Bahno:

snížená pohyblivost mimo cesty, řeky nelze překročit jinak než po mostech, snížena účinnost dělostřelectva a bombardérů. Jednotky získají vysoké obranné bonusy.

Mráz:

Všude je sníh a led. Řeka je zamrzlá a chová se jako normální rovina. Pozemní jednotky mají dvojnásobnou spotřebu paliva. Jednotky získají střední bonus proti útoku letectva a nízký proti útoku dělostřelectva.

6. Jednotky:

U každého druhu je podrobnější popis, ale pokud Vás zajímá jen to základní, stačí se podívat na ideální použití a největšího nepřítele.

Pozemní jednotky:

Pěchota:

Základní pozemní jednotka pro těžký terén (města, hory, lesy). Střílí zde totiž proti pancéřování nepřátelské jednotky. V tomto terénu je to ideální defenzivní i ofenzivní jednotka a dokáže ničit i tanky. Při obraně je důležité, aby pěchota byla dobře zakopána (4 a víc).

Dobrá při útoku na zakopané jednotky (pokud útočí pěchota na zakopanou jednotku, bonus zakopání bránící jednotky se půlí).

Pokud zamýšlíme vést souboj pěchoty proti pěchotě v těžkém terénu bez předchozího bombardování, jsou klíčovými faktory výcvik, zakopání bránící pěchoty a kupa štěstí.

Pěchota nemá příliš mnoho šancí, pokud útočí na jednotku, která je kryta houfnicí.

Pokud chceme zničit dobře zakopanou pěchotu, je nutné ji nejdříve dělostřelecky a potom vzdušně bombardovat (poškodí ji to a sníží zakopání) a potom na ni lze zaútočit jinou pěchotou nebo tankem. Další variantou je útok ženisty nebo pionýry, neboť ti nerespektují zakopání nepřítele.

Výborná jednotka pro ničení nepřátelských PTK, neboť ty mají velmi často nízký lehký útok a pěchota má proti PTK speciální bonus (+ 2 na obranu).

Vzhledem ke své ceně je to také ideální jednotka pro obsazení týlových měst k zajištění obrany proti diverzi. Kromě obyčejné pěchoty máme i několik dalších druhů např.:

těžká pěchota – vyzbrojena kulomety. S vyšším útokem a obranou, ale pomalejší a dražší než obyčejná pěchota. Vzájemný rozdíl vynikne zejména na rovině, kde těžká pěchota v souboji s obyčejnou střílí zpravidla první vzhledem k vyšší iniciativě. Může alespoň pasivně střílet proti stíhačkám a t. bombardérům.

ženisté – elitní těžká pěchota. Při útoku nerespektují zakopání obránce. Pokud vlezou do řeky fungují jako most. Ženisté jsou dobří, ale příliš drazí, a proto je většina generálů kupuje pouze výjimečně (jejich protipěchotní úlohu lépe plní houfnice), a používá je jen pokud je dostane do začátku.

pionýři – to samé co, ženisté, jen nestaví mosty.

parašutisti, commandos, rangers – jediné jednotky, která mohou být shozeny z leteckého transportu mimo letiště. Ideální pro provádění diverzí.

pěchota 43 – v roce 1943 se na bojišti objeví panzerfausty a bazooky a tak mají nové pěchoty výrazně zvýšenou šanci proti tankům.

• ideální použití: defenzivní i ofenzivní, těžký terén, ničení PTK
• největší nepřítel: tanky, dělostřelectvo, bombardéry, rovina

Tanky:

Základní jednotka pro boj na rovině. Zpravidla by měl být v čelním sledu jednotek útočníka. Neměl by být používán v těžkém terénu, neboť tam pěchota střílí proti jeho pancéřování a na rozdíl oproti ostatním jednotkám se tank neumí pořádně zakopat (nejvyšší úroveň zakopání je 2). Protiútoku pěchoty se dá však zabránit tím, že je tank pokryt houfnicí. Pokud chce útočník útočit tankem na pěchotu ve městě, měl by mít převahu ve výcviku a pěchota by měla být zakopána maximálně na 3 nebo výrazně poškozena. Svou pohyblivostí a silou jsou tanky určeny převážně k útočnému použití. Výjimkou jsou některé těžké tanky (např. britské Matilda a Churchill, ruské KV a německý Tiger II), které mají nízkou pohyblivost, ale vysokou obranu, a proto se hodí spíše k obraně. Pro tanky je velice důležité mít dobrý výcvik.

Pz Ia (trabantík) – toto je poněkud specifická zbraň. Má dohled o tři a stojí 12 prestiže. Velmi často se používá při sebevražedných útocích na nepřátelské jednotky jen proto, aby jim došla munice (tato taktika je úspěšná zejména v poušti). Je to také velmi dobrá výplň prostoru v těch bitvách na začátku války, kde osa brání.

• ideální použití: ofenzivní, zničit cokoli na rovině, držet je v první linii
• největší nepřítel: bombardéry, těžký terén

Protitankové kanóny (PTK):

Mají jeden zásadní problém: pokud útočí na tank nebo průzkumák, střílí vždy až po tanku. Útočit na tank s nimi tedy lze jen pokud je tank výrazně poškozen, rozprášen anebo jde o typ protitankového děla, které má šíleně vysokou obranu (např. elefant). Je tedy žádoucí, aby protitankové dělo mělo vysokou obranu. V těžkém terénu mají lepší použití než tank (umí se zakopat) ale horší než pěchota (ta střílí proti jejich pancéřování). Pěchota má proti nim speciální bonus na obranu (+2). PTK se dělí na 2 druhy:

Samohybné PTK - těžký cíl. Při podobných parametrech jsou levnější než tanky.

• ideální použití: ofenzivní i defenzivní, proti bunkrům, podobné tankům (jen neútočit na tanky),
• největší nepřítel: bombardéry

Tažené PTK – lehký cíl. Zpravidla mají nízký lehký útok a tak prohrávají souboje s pěchotou. Pokud s nimi chceme pohnout více než o jeden políčko, musí mít transport, a v tom jsou velice zranitelné. Výsledkem toho je, že jsou velmi omezeně použitelné k ofenzívě. Tažené PTK z počátku války jsou velice levné, a tak jimi obránce často vyplňuje prostor před houfnicemi atd.

• ideální použití: výrazně defenzivní, na rovině i v terénu k zastavení nepřátelských tanků, proti bunkrům, vyplnění prostoru
• největší nepřítel: bombardéry, dělostřelectvo, pěchota, kvalitní tanky

Průzkumáky:

Vzhledem k vysoké viditelnosti jsou určené především k prozkoumávání terénu. Bojově se většinou hodí buď k dodělávání výrazně poničených jednotek, nebo nebo k souboji s jinými nepříliš silnými jednotkami (některé flaky, houfnice, pozemní transporty, pěchota na rovině), ale neměly by se potkat s ATG a tanky. Pár z nich má zajímavý útok (např. britský daimler, či německé průzkumáky na konci války), ale žádný průzkumák nemá vysokou obranu. Proto preferuji nakupování těch nejlevnějších typů.

• ideální použití: defenzivní i ofenzivní, průzkum, dodělávání výrazně poškozených jednotek
• největší nepřítel: tank, ATG, těžký terén

Dělostřelectvo:

Nutná zbraň pro obránce i útočníka. Houfnice kryje všechny sousední jednotky, může krýt i vícekrát za kolo a pokud je napadena jednotka bráněná více houfnicemi, kryjí vždy všechny houfnice najednou. Střílí vždy pouze před pohybem. Velmi zranitelná a drahá jednotka. Proto stojí zpravidla ve druhé linii fronty (tak aby kryla čelní jednotky) a pokud nemáme vzdušnou převahu, je nutné ji krýt flaky. Pro útočníka ideální způsob jak vykopat tažená PTK a pěchoty z těžkého terénu. Obránce by měl používat houfnice tak, aby byly vždy alespoň 2 vedle sebe. Pokud dojde k prolomení první linie a bude za ní jen jedna nekrytá houfnice, stačí přirazit elitní tank – houfnice bude z poloviny zničena a z poloviny rozprášena a pokud nebude mít kam ustoupit, tak se vzdá. Pokud budou 2 houfnice vedle sebe, tank bude nejdříve absorbovat obraný výstřel, což ho trošku poškodí, ale hlavně z poloviny rozpráší a neudělá pak mnoho škody. U dělostřelectva speciálně je nutné si hlídat zásobu munice. Všechno dělostřelectvo je výborné proti lehkým cílům, těžké (od ráže 150 mm výš) dělostřelectvo je rozumně použitelné i proti lehkým a středním tankům.

Houfnice se dělí na samohybné a tažené. Každý generál preferuje něco jiného. Dle mého názoru se tažené houfnice hodí výborně k obraně (mají více munice a jsou o trošku levnější) a samohybné houfnice zase k útoku (nenakládají se do transportů a tak kryjí okolo stojící jednotky i po pohybu a mají o něco lepší obranu – jsou méně zranitelné).

Houfnice s dostřelem 0 a 1 (Stug...) – mají dostřel o 1 a střílí pouze před pohybem. Aby si zaútočily, nepřítel musí být tak „blbý“, aby vedle nich své jednotky nechal. Dají se vůbec použít? Ano, dají. Tyto houfnice mají velice dobrou obranu, patří proto vždy do první linie. Pokud jde o nějaké strategicky důležité místo, nepřítel se nemůže stáhnou a houfnice si vystřelí v příštím kole. Jsou výborné také pro krytí okolostojících pozemních jednotek v místech, kam si netroufneme postavit obyčejnou zranitelnou houfnici. Ačkoli mají dostřel 1, při krytí vlastní jednotky dostřelí i o 2 políčka.

• ideální použití: ofenzivní i defenzivní, vždy ve druhé linii fronty a 2 vedle sebe, krytí okolostojících jednotek,
• největší nepřítel: letectvo, lodě, souboj na blízko s kýmkoli, nedostatek munice

Protiletectvo:

Dokáže střílet po letadlech a pozemních jednotkách i po pohybu. Musí být však přímo pod letadlem. Letadlo se protiletectvu brání. Protiletectvo oproti PLD obraně nebrání sousedící pozemní jednotky. Největší nevýhodou je, že je to až jednotka pomsty – tj. nejdřív vám bombardér zničí tank a teprve v dalším kole mu to můžete s protiletectvem vrátit (a to jen pokud nepřítel mezitím nezabere políčko pod letadlem). Tyto problémy velmi komplikují použití pro obránce. U útočníka by bylo využití představitelnější, ale ten má zpravidla vzdušnou převahu (pokud by neměl, byl by nákup protiletectva asi nejlepší variantou). Z těchto důvodu generálové protiletectvo zřídkakdy kupují a používají jen to, co dostanou do začátku. Vzhledem ke způsobu použití je důležité, aby mělo protiletectvo rychlý pohyb.

• ideální použití: kdekoli, kde se podaří dostihnout letadlo, na dodělávání takřka zlikvidovaných jednotek (o síle 1 nebo 2)
• největší nepřítel: všechny pozemní jednotky

PLD obrana (flak):

Základní stavební kámen dobré obrany. Flak kryje všechny sousední jednotky, může krýt i vícekrát za kolo a pokud je napadena jednotka bráněná více flaky, kryjí vždy všechny flaky najednou. Pokud nějaké uskupení ztratí flaky, je vydáno na milost a nemilost nepřátelskému letectvu. Střílí vždy jen před pohybem a nemůžou sami útočit proti zemi. Kryjí sousedící jednotky proti útoku ze vzduchu. Má nízkou pozemní obranu. V klíčových oblastech by měly být rozmísťovány po dvojicích (dobrý taktický bombardér dokáže rozdrtit osamocený flak, ale nikdy dvojici flaků), nikoli v prvním sledu a tak aby kryla dělostřelectvo. Většina flaků má dostřel 2 a jsou neúčinné proti strategickým bombardérům s pozemní obranou 14 a víc. Trošku lepší je v tomto směru je německý flak 88 mm a US. flak 90mm, které mají vyšší útok, dostřel 3, ale jsou neskutečně drahé a mají nízkou zásobu munice.

• ideální použití: proti všem druhům letadel, ne v 1. linii, ve dvojicích
• největší nepřítel: dělostřelectvo, tanky a lodě

Bunkry:

Bunkry jsou rozděleny do dvou druhů: pevnosti, což jsou mohutné síťové komplexy bunkrů s dělostřelectvem a pěchotou a opěrné body, což jsou lehčí sítě opevnění bráněné zejména pěchotou. Pevnosti jsou velice silné a těžko zničitelné, oproti tomu opěrné body mají také dobrou obranu, ale velice slabý těžký útok. Největší nevýhodou bunkrů je to, že neumí uspoupit, tj. pokud je bunkr celý rozprášen, vždy kapituluje. Tj. stačí bunkr zbombardovat str. bombardérem, a pokud bude dostatečně rozprášený, vzdá se sám po útoku první pozemní jednotky. Další nebezpečnou zbraní proti bunkrům jsou PTK, ale alespoň proti taženým PTK se dá bránit tím, že bunkr je kryt houfnicí.

• ideální použití: překážení v postupu, pokud má nepřítel PTK, je dobré krýt houfnicí
• největší nepřítel: str. bombardéry, PTK

Letectvo:

Obecně pro letectvo lze říci pozor na palivo!! Pokud dojde, letoun je ztracen. I letoun, který se nehýbe spotřebovává určitou porci paliva (5 - 7 za kolo, záleží na max. pohyblivosti letadla, vždy nejméně polovina, zaokrouhluje se dolů).

Krytí letadel:

Pokud je stíhačka vedle bombardéru, kryje ho proti útokům nepřátelských stíhaček (záchytná stíhačka), avšak každá stíhačka kryje pouze jednou. Pokud je napaden bombardér krytý více stíhačkami, brání ho jen jedna, ostatní stíhačky si šetří svojí obranu na další útok.

Pokud má nepřítel silné letectvo, bývá používána zvláštní formace, ve které jsou bombardéry v 1. linii (díky zóně kontroly stačí obsadit každé druhé políčko) a stíhačky za nimi. Tato formace musí být dostatečně široká a dlouhá. Nepřátelské letouny na stíhačky nedoletí, neboť by musely obletět celou formaci a ta je příliš široká a na bombardéry nemohou útočit, neboť by díky záchytným stíhačkám utrpěly těžké ztráty.

Překvapivá setkání letadel (pro pokročilé):

Pokud letí letadlo nad neprozkoumaným terénem, může narazit na letadlo nepřítele. V případě, že překážka byla přímo v trase letícího letounu, po nárazu se okamžitě jednotka odpoutá od ovládání a nelze s ní již dále nic dělat. Následky mohou být dvojího druhu. Buď nedojde ke střetu nebo dojde k útoku ze Slunce toho, na koho bylo naraženo a velmi ho to zvýhodňuje. Ten, kdo narazil, obvykle nedopadne dobře. Letecké transporty jsou vůči nárazům imunní, mohou narazit na cokoliv a do nich může narazit cokoliv a nic se za žádných okolností nestane. Podobná situace je u taktických bombardérů, ale jen u těch, které nemají schopnost stíhat. Ty totiž mohou narazit na cokoliv a nic se nestane, ale rozdíl je v tom, že když do nich narazí stíhačka, taktický bombardér se schopností stíhat nebo strategický bombardér, dojde ke střetu. Pokud je bombardér krytý stíhačkou, uplatní se i její ochrana. Stíhačka, taktický bombardér se schopností stíhat a strategický bombardér pokud narazí do čehokoliv kromě leteckého transportu, tak dojde ke střetu. A aby došlo ke střetu s nimi, musí do nich narazit zase jen stíhačka, taktický bombardér se schopností stíhat nebo strategický bombardér. Je tedy teoreticky možné využít i strategické bombardéry, přestože žádný z nich nedisponuje schopností stíhat, jako stíhačku! Pokud lze předpokládat, že nepřítel někam (letiště), kam není vidět, stáhl těžce poškozená letadla a jiná (silná) tam nemá, je vhodné tam poslat strategický bombardér – pokud je silný, útoku ze Slunce odolá, a při opětované palbě sestřelí, co mu stojí v cestě a nevadí mu, když díky tomuto zůstane viset nad flaky, protože těm také odolává. Ušetří se tak útok jednou stíhačkou, která by navíc musela letět sestřelit poškozená letadla nad flaky a strategický bombardér oblast prozkoumá. Ideální by bylo, kdyby už z předchozího kola visel nad nepřátelským strategickým městem, to by v jednom kole vysál nepříteli prestiž a zároveň sestřelil letadlo. Situace nabízející využitelnost této metody je vzácná, ale principielně si k té situaci tato metoda sama pomáhá – je pravděpodobnější při získání vzdušné nadvlády, k čemuž přispívá tím ušetřeným úderem stíhačky.

Stíhačky:

Základní prostředek pro vybudování vzdušné nadvlády. Ve vzájemných soubojích stíhaček vítězí zpravidla ten, kdo získá první výstřel (viz první výstřel).

Ve stíhacích soubojích bývá velmi často využívána zóna kontroly (pokud je nepřítel obklíčen, nemůže uniknout).

Pokud jsou letecké síly vyrovnané nebo máme převahu, je lepší se soustředit nejdřív na nepřátelské stíhačky (bombardéry rozstřílíme potom), pokud má převahu nepřítel, je lepší jít po bombardérech, neboť vzdušnou bitvu stejně prohrajeme a po jejím skončení jsou bombardéry dalece účinnější proti zemi.

Stíhačky mohou krýt okolní bombardéry a pozemní jednotky proti útokům nepřátelských letadel.

Jestliže jsou všechny nepřátelské letouny zničeny, mohou nastoupit další úkoly – průzkum (vždy stíhačkou nad nepřátelským územím pouze přelétáváme, aby nezůstala viset nad flakem), dodělávání poničených jednotek o síle 1 – 2, útok na nepřátelské jednotky s hodnotou vzdušné obrany 0 (náklaďáky), snižování zakopání nepřátelských jednotek a lze i prostě pověsit stíhačku vedle nepřátelské jednotky k zabránění doplnění síly, paliva a munice.

• ideální použití: nepřátelská letadla, náklaďáky, průzkum, krytí vlastních bombardérů
• největší nepřítel: nepřátelské stíhačky, flaky

Taktické bombardéry:

Likvidují vše, co se vyskytuje na zemi, včetně nejtěžších tanků. Bojí se jen stíhaček a flaků. Lepší je útočit s nimi na počátku kola. Oslabí totiž nepřátelskou jednotku a ta pak není takovým oříškem pro tanky. Některé jsou lepší proti lehkým, jiné zas proti těžkým cílům (ověřte si vždy na začátku, které cíle t. bombardér preferuje). Pokud skončí v jednom kole bombardér nad vaší jednotkou, je dobré jednotkou uhnout jinam, jinak nepříteli poskytnete 2 výhody – bude moci vaši jednotku bombardovat dvakrát a první z bombardérů se po bombardování bude moci v klidu stáhnout na letiště a doplnit palivo a munici. T. bombardéry jsou poměrně zranitelné a tak je důležité je šetřit a nad flaky by se měly pohybovat pouze ve výjimečných situacích. Mohou útočit na ponorky.

Trošku výjimkou z použití jsou stíhací bombardéry (např. Fw 190F a G, Mosquito). Někteří generálové je nemají moc rádi, ale já si myslím, že je to velice cenná zbraň. Neplní stíhací úkoly tak dobře jako stíhačky ani bombardovací tak dobře jako bombardéry, jejich největší síla je však v šířce použití. Není nutno věnovat velkou pozornost jejich stíhacímu krytí, ale pořád se nesmí zapomenout, že ač graficky podobné stíhačkám (např. Fw190F a G v porovnání s Fw 190A) jsou to taktické bombardéry, tj. nepomůžou okolo letícím vlastním bombardérům a naopak mohou být sami kryty.

• ideální použití: cokoli na zemi, ponorky, musí být kryty stíhačkami
• největší nepřítel: stíhačky, flaky

Strategické bombardéry:

Dělí se na těžké (všechny britské a americké kromě stirlingu), lehké (všechny italské, německé, ruské a stirling) a francouzský amniot.

Zdánlivě zbraň k ničemu – kromě lodí není nic, co by dokázaly vážně poškodit, a přesto v rukou zkušeného veterána vražedná zbraň rozhodující bitvy. Dokáží rozprášit nepřátelské jednotky tak, aby jim rozprášení zůstalo celé kolo, a ubírat nepřátelským jednotkám palivo a munici. To pak stačí, aby se i na nejlepší a nezničitelný nepřátelský tank zaútočilo třikrát strategickým bombardérem a tank bez paliva a munice se stane trapným bunkrem zralým na rozpuštění. Některé z nich mají torpéda a jsou tak spolu s ponorkami nejlepší topitelé lodí. Mají vyšší útok proti těžkým cílům (tanky) než proti lehkým cílům. Oplácet jejich útok můžou z pozemních jednotek pouze flaky, nehrozí tedy jejich opotřebování po útocích na tanky a těžké pěchoty.

Dokáží snižovat soupeři prestiž bombardováním strategických měst (pokud je ve městě jednotka, ubírá se jen polovina prestiže). Vysátá prestiž se však nepřidá k prestiži majitele str. bombardéru. Vysátí prestiže se nedotkne dotace prestiže, kterou dostává obránce pravidelné každé kolo. Ta se totiž obránci přičítá v okamžiku ukončení útočníkova tahu. Obránce tedy lze vysát do nuly v útočníkově tahu, ale po otevření tahu bude mít obránce vždy min. prestiž ve výši dotace za jedno kolo. Útočníka do nuly vysát lze.

Pokud útočí na město, či letiště, která nejsou strategická, mohou způsobit neutralizaci tohoto objektu (ztratí vlajku). Příslušnost města k válčící straně lze obnovit obsazením pěchotou, která není v transportu.

Str. bombardéry ohou bombardovat i města a letiště na dosud neodkrytých polích!! V takovém případě se město/letiště chová jako by v něm nebyla žádná jednotka, tj. odebírá se plná prestiž, jednotka není rozprášena a město nebrání, i když je to např. flak!! Neplést si ale se situací, když je flak vedle neviděného města, v takovém případě město brání!

Bombardovat lze i nepřátelské město letiště, pokud je v něm vlastní jednotka, v takovém případě se vlastní jednotka neúčastní boje.

Ideální je používat je v místech přehuštěných jednotkami, jednotku str. bombardérem rozprášíme, poz. jednotkami obklíčíme a zaútočíme a ona se pak vzdá.

Některé z nich mají tak vysokou pozemní obranu, že se nemusí bát flaků. To je ideální pro likvidaci největších uskupení nepřátelských jednotek – představte si obrannou formaci složenou z PTK, pěchota, tanky (1.linie), dělostřelectvo (2.linie) a flaků (3.linie) – je možné buď str. bombardéry rozprášit a vlastními tanky obklíčit a donutit kapitulovat PTK. Vlastní tanky mají pak volný přistup k dělostřelectvu. Nebo je možné rozprášit dělostřelectvo a vlastní pozemní jednotky mohou pak klidně útočit na nepřátelské uskupení, již nekryté dělostřelectvem. Na všem je nádherné to, že pokud má str. bombardér vysokou pozemní obranu, nemusí se vůbec zabývat tím, kde se zrovna nachází flaky.

Pro pokročilé: Kolik paliva, munice a prestiže si str. bombardér bere? Je to ovlivněno typem, zkušeností a sílou bombardéru. Prestiž je počítána pro situaci, kdy v místě bombardování není jednotka.

Pozn. tj. stačí si zapamatovat čísla Amniot 10, lehké 20, těžké 40. Za každou hvězdičku + 10. Pokud jde o prestiž, tak vše děleno 2 (při existenci bránící jednotky ve strategickém cíli děleno 4).

Tato procenta se počítají z maximálního stavu paliva a munice, nikoli z aktuálního. Vždy ale platí pravidlo, že jednotce zbude nejméně jeden výstřel a palivo na jeden plný pohyb (např. u Matildy II je to 3, u T 34 je to 6).

Pokud má str. bombardér jinou sílu než 10, je tím jeho výkonnost ovlivněna, avšak účinnost se nesnižuje (nezvyšuje) úměrně se změnou síly, ale o něco méně (tj. bombardér o síle 5 nemá poloviční výkonnost, ale o něco vyšší). Na konkrétní pravidlo se zatím nepodařilo přijít.

• ideální použití: rozprašování jednotek, ubírání prestiže, ubírání paliva a munice, potápění lodí
• největší nepřítel: stíhačky

Lodě:

Námořní bitva:

V ní se mi osvědčily následující strategie:

• pokud mám převahu ve vzduchu a v ponorkách (např. Němci v Sealionu, v Severní Africe a na Stř. východě), tak pošlu proti nepřátelskými lodím ponorky, str. bombardéry, torpédoborce, torpédovky. Vlastních těžkých lodí je škoda pro námořní souboj, a proto jsou mimo dosah nepřátelských lodí a ostřelují pevninu, kde svým výborným dostřelem zlikvidují každou obranu,
• pokud má převahu a ponorkách nepřítel, tak se snažím za každou cenu se dostat k nepřátelským těžkým lodím a co nejvíce je poškodit, resp. zničit. Je totiž jasné, že moje loďstvo dříve či později náporu nepřátelských ponorek a str. bombardérů neodolá,
• pokud mám loďstvo a nepřítel ponorky (např. spojenci v Káhiře) – ponorky dokáží postupem času zničit celou flotilu a je jen pár zbraní, které je dokáží zastavit. Chráním si vlastní protiponorkové zbraně v týlu (torpédoborce, torpédovky a t. bombardéry) a ostatními zbraněmi (např. stíhačky, námořní transporty) je kryji a snažím se nepřátelské ponorky najít (pokud nejsou na poli přímo vedle jednotky, mohou zůstat nepatřeny). Jakmile se objeví ponorka, nasadím je. Důležité je si uvědomit, že v souboji torpédoborce a ponorky střílí jako první vždy útočník.

Těžké lodě (bitevní loď, lehký a těžký křižník):

Jediná zbraň, která má dostřel více než o jedna a střílí po pohybu. Pokud spolu bojují 2 těžké lodě, první střílí vždy ta, která útočí!!! Loděmi se dá bombardovat i pevnina. Zde doporučuji střílet hlavně po flacích a dělostřelectvu. Neumí střílet proti ponorkám.

• ideální použití: v námořním souboji střílet vždy první, proti flaku a dělostřelectvu
• největší nepřítel: ponorky, některé str. bombardéry

Torpédoborce a torpédovky:

Obě kategorie jsou si podobné, jen torpédovky jsou o něco slabší než torpédoborce a mají jen 2 výstřely.

• ideální použití: dodělávání poškozených a rozprášených lodí, proti ponorkám
• největší nepřítel: letadla, těžké lodě, ponorky

Ponorky:

Velmi nebezpeční nepřátelé. Útočit na ně mohou jen torpédoborce, torpédovky a taktické bombardéry. A i tak mají ponorky (dle pokusů kolem 50% proti torpédoborcům a kolem 70% proti t. bombardérům) šanci, že uniknou a k souboji vůbec nedojde. Pokud bojuje ponorka s torpédoborcem, jako první střílí vždy útočník. Ponorka může být viděna, jen pokud je na poli vedle nepřátelské jednotky (100% šance), anebo pokud skončí svůj tah rozsahu viditelnosti nepřátelských jednotek (30-50% šance). Pokud však hledáme ponorku, nestačí najet k ní na dosah viditelnosti, nebo ji přeletět (0% šance).

• ideální použití: potápění těžkých lodí, průzkum
• největší nepřítel: torpédoborce, torpédovky a t. bombardéry

Letadlové lodě:

Fungují jako pohyblivá letiště pro všechna letadla, ale na rozdíl od letišť mohou doplňovat pouze jednotky, které jsou na stejném políčku jako letadlová loď. Velmi elegantní je prosté přisunutí letadlové lodě pod doplňovaný letoun. Mají výborný dohled, ale jsou zranitelné proti námořním útokům. Jejich vysoká cena, vysoký dohled a nízká obrana je činí oblíbeným terčem, neboť je za jejich zničení spousta prestiže.

Transporty:

Pozemní transporty:

Slouží k přepravě PTK, dělostřelectva a pěchoty. O tom jestli vůbec a jaký transport jednotce koupit rozhoduje předpokládaná forma použití (útočník ho pro dělo například potřebuje, aby udrželo krok s postupem útoku, obránce pro zakopanou pěchotu nikoli, beztak se nejspíš bude bránit do posledního muže) a cena bojové jednotky (pro PTK 37 mm za 24 prestiže asi nemá cenu kupovat transport za dalších 24 prestiže).

Na výběr je mezi náklaďákem a polopásovým transportem.. Polopásák má lepší bojové vlastnosti a lepší průchodnost terénem, ale je také dalece dražší. Zpravidla volím náklaďák, ale záleží na konkrétní situaci.

Pokud se jednotka nakládá do vzdušného transportu, ztrácí svůj pozemní transport.

Vzdušné transporty:

Ideální pro provádění diverzí. Nemusí se kupovat, ale na každé mapě je jich omezený počet. To lze zjistit, když se kurzorem najede na letiště (pozor, to není celkový počet použitelných transportů, ale počet dosud ještě volných! Tj. naložím-li na letišti jednotku do vzdušného transportu, číslo po najetí kurzorem na letiště se sníží o 1). Pokud je transport sestřelen, celkový počet transportů se sníží o 1. Pokud je transport úspěšně vysazen, počet volných transportů se opět zvýší o 1.

Vzdušným transportem lze přepravit buď parašutisty nebo některé lehké jednotky (ostatní pěchoty včetně jízdy, PTK do ráže 57 mm, houfnice ráže 75 mm).

Parašutisté mohou vyskočit kamkoli, pokud je pole volné. Někdy je bohužel odnese vítr na vedlejší políčko (silný vítr dokonce i o dvě políčka vedle). Tomu je možno zabránit jedině tak, že by byla všechna ostatní políčka obsazena jinými jednotkami.

Ostatní jednotky se mohou vyložit jen na na jakékoli (i nepřátelské) prázdné letiště, avšak v 1. kole naletí transport nad letiště a teprve v dalším může být jednotka vyložena. Dolet leteckého transportu není limitován palivem.

Vzdušné transporty lze používat k průzkumu podobně jako stíhačky, jen mají nižší viditelnost.

Pokud se jednotka nakládá do vzdušného transportu, ztrácí svůj pozemní transport.

• ideální použití: provádění diverzí, průzkum
• největší nepřítel: síthačky, flaky

Námořní transporty:

Vhodné pro provádění diverzí a vyloďovacích operací. Nemusí se kupovat, ale na každé mapě je jich omezený počet (shodné s pravidly pro vzdušné transporty).

Námořním transportem lze převážet jakoukoli pozemní jednotku. Dojezd námořního transportu není limitován palivem. V 1. kole se musí dojet k pevnine, ve 2. je pak možno jednotku vysadit.

Transporty jsou velice zranitelné, proto je nutno je dobře krýt nebo utajit.

• ideální použití: diverze, vylodění
• největší nepřítel: bombardéry (i taktické), bojové lodě

Problém s námořním/leteckým transportem (podle objevitele nazván Mikebug): (pro pokročilé)

Může se stát, že nakoupíte jednotku a při kliknutí na ní se vám ukáže, že s sebou táhne vzdušný nebo námořní transport. Nedá se však do něj naložit, jeho existence nebo zničení nijak neovlivňuje číslo celkového ani disponibilního počtu vzdušných/námořních transportů. Působí však problémy - když však dojde k poškozování takové jednotky nepřítelem, nepříteli jde za to více prestiže než za poškození ekvivalentní jednotky bez tohoto transportu, zato vám se nepoměrně prodraží její doplňování. Při zničení této jednotky se do ztrát promítne zničení transportu.

Čím je to způsobeno? Je to chyba programu. Ten po zničení jakékoliv jednotky jednotku nevymazává, ale uchovává ji v paměti se sílou 0. Teprve v případě nákupu nové jednotky tuto starou zničenou vymaže (včetně všech jejích hodnot) a nahradí ji nově nakoupenou. Chyba spočívá v tom, že programátoři PG zapomněli na na výmaz jedné z těch hodnot – vzdušného/námořního transportu. To znamená, že pokud dojde ke zničení jednotky naložené na transportu (sestřelení nebo potopení transportu) nebo i rozputění této jednotky a hráč nakoupí novou jednotku, kterou počítač nahradí tu starou, počítač přiloží k té nové i transport ze staré a problém je na světě.

Jak si tuto co nejrychleji nasimulovat, abych to názorně viděl? V originálním PG spustit Krétu, hned v prvním tahu rozpustit jakoukoliv jednotku, která naložena na námořním nebo leteckém transportu (nejlépe nějakou s nízkým pořadovým číslem) a nakoupit jakoukoliv novou jednotku a kliknout na ní.

Co s tím, když se to stane? Odstranění editací strojového kódu uložené pozice provádí na požádání Hartmann (pokud možno ale nežádat, pokud je to vzhledem k situaci v bitvě zbytečné). Tak to bude dokud neudělá program nebo nenajde někoho, kdo by to uměl naprogramovat.

7. Kampaň:

Rady do kampaně

V Panzer generálovi je možno hrát i kampaň (začátek 1939, 1941, 1943 a československou kampaň západ). Společně s postupem války se potom postupuje jednotlivými bitvami. Jednotky se dělí na jádrové (přechází do další bitvy) a pomocné (vždy jen pro jednu bitvu). Jádrové jednotky je možno si vylepšovat před bitvou vždy při rozmísťování jednotek a v průběhu bitvy ve městech (letadla na letištích).

Takticky se kampaň hraje podobně jako hra proti člověku, jen s tím rozdílem, že vše směřuje k vylepšení a udržení co nejlepších a nejzkušenějších jádrových jednotek:

Za tím účelem:

1. sílu jednotkám doplňovat pouze veterány,
2. používat především kvalitní polopásové transporty,
3. jádrové jednotky nikdy efektně neobětovat (k tomu mohou sloužit, pomocné jednotky),
4. nehrát bitvy přes kanón fodr (obětování vlastních jednotek za tím účelem, aby nepříteli došla munice),
5. vždy těsně před koncem bitvy využívat možnosti doplňovat jednotky na sílu vyšší než 10,
6. naopak pokud není možnost na přesažení síly 10 při doplňování (nedostatek času, prestiže), je lepší jednotku nedoplňovat vůbec…při přechodu do další bitvy je zdarma doplní počítač sám elitou
7. je dobré si zjistit kolik hvězdiček mají v které bitvě nově nakoupené jednotky…a šetřit prestiž na nákup jednotek v bitvě, kde je počet hvězdiček největší (týká se hry kampaně proti člověku). Proti počítači mají nově nakoupené jednotky vždy nulovou zkušenost.

Strom kampaně

8. Odkazy a poděkování

Na tomto místě bych chtěl poděkovat všem Generálům členům klubu Panzer General na Lopuchu za cenné připomínky a rady.

Dále Hartmannovi za to, že mě do této práce „navrtal“, přeložil mapy do Češtiny a po celou dobu poskytoval cennou pomoc.

Stannymu za seznam bitev s transporty a provedení jazykové kontroly.

H.G. za statě o tvrdé obraně, prvním výstřelu a počítání předpokládaných ztrát.

Zde je několik odkazů:

• Hartmannovy stránky: hartmann.valka.cz/panzergeneral
• chatovací fórum www.Lopuch.cz a místnosti:
  • Panzer General
  • Achtung Panzer!